ahoj
stále tvrdím,že učit se může člověk z čehokoli
i s špatných věcí--chudoba,špatné vztahy,nemoci...
no-není divu--že pak ty špatnosti přídou?
chvíli pláču,skřípám zuby --no a pak,co se dá dělat,začnu se z věcí těch očit,aspon trochu

a-přitom opět tvrdím,že i se špatných věcí se dá učit

někdy dokonce dostanu vztek a křičím Osudu do tváře:
Tohle sou nějaké špatné věci?!?
To tam nemáš nic horšího?

no a pak vztek a odvaha opadne a hle co přichází:
jo,ony horší věci...

nezbývá tedy než dát si myšlenku do hlavy..na zlepšení--nea učení se i z krásných,příjemných ,nádherných věcí...

jo,dávám si takovou myšlenku,ale zatím nic
jak jinak,mé přesvědčení je,že čím zdatnější žák--tím těžší úlohy k řešení

řeším snadno a rychle s radostí a pokorou i ty nejtěžší úlohy..k prospěchu mému ,jakož i všech v okolí...dík

má-li k tomu tématu někdo něco,dík...
...

mozna zlepsit praci s emocemi, nevazat je. Kdyz uz mas takovy vztek, ze kricis na Osud - hm, mozna by nebylo od veci naucit se lepe ne snad kontrolovat, ale ty emoce rozpoustet.
Krasne, prijemne a nadherne veci jsou fajn,a le i ty mene prijemne a mene krasne jsou soucasti procesu. Nevyhnes se jim, takze je vitej - je to dalsi lekce.
A este lepsi nez se soustredit na "krasne myslenky" je zkusit meditovat na ten problem a snazit se zjistit, co te to ma naucit. Co si z toho mas vzit....

Učení je iluze.Všechny světy jsou dílem Vševědoucího Vědomí,které se právě z důvodu své vševědoucnost nemůže nic nového naučit.Vytváří však jakési částečky sama sebe,které jsou různě omezeny,říkáme jim dušičky.Těmi pak osazuje různé humanoidy,nebo jiné robútky a v nich už může prožívat mnohá dobrodružství,třeba se něčemu učit.Jinak rozčilovat se můžeme jak chceme,každá naše realita je již napsaná,proto je jich tak mnoho a vše se děje současně.Čas je také iluze.Přeji hodně radosti z učení. :-)