Ahoj Kájo. Zaujal me tvuj clanek, uz je to trosku dyl co jsem si ho cetla a tak teprve dnes pisi, mam to hodne podobne jak ty, pracuji na tom vsem, ale sama. Mam plno otazek tak jak ty. Ty jsi tske samouk a tak by me zajimalo jak jsi daleko od doby co jsi psal tsnto clanek. Muzeme si predat treba nejake informace. Diky moc a mej se fajn Martina

Ahoj Martino,
teď jsem tu pro změnu zas chvíli nebyl já. Potěšilo mě, žes napsala. Od napsání článku uplynulo cca 9 měsíců, když to spočítám, no a bilance? Nejdřív je tu otázka, co bych mohl považovat za úspěch, za změnu k lepšímu. Myslím, že je tu spousta frází, co to odráží, jako "vzít něco do vlastních rukou", "začít skutečně žít", převzít zodpovědnost za své činy" apod., ale cítit, co to opravdu znamená, tedy: upřímné odhodlání vyrazit na Cestu- mnou prozatím je problikává. Nejlíp je to opravdu vidět na tom, jak žiju, jak prožívám tady a teď. Je tu stále spoustu chyb v jednání, někdy dokonce i záměrně nesprávném a to pak si moje karma mne ruce. Ale kdybych měl konečně napsat nějaké plusy, tak je to to, že si to stále víc uvědomuju. Po kručkách osvobozuju svojí mysl, řekl bych pateticky a zároveň s humorem, protože jsem zjistil, že se nemužu suše opičit po Buddhovi, ale jedině se jím sám stát:-) Poslední dobou mě stále otravovala otázka: Proč člověk, i když ví, co dělat, a nikdy tomu nebylo jinak, tak to nedělá? (Měl bych si s našima začít povídat, Měl bych svý cíle sladit s těma mojí ženy. Měl byl objevit radost ze života, soucit, lásku...) Odpověď je v otázce položené učitelem meditace, která se mi teď vybavila: Víte, co děláte, právě když to děláte? Takže jsem začal pravidelně krotit svý myšlenky při 1/2hod.sezeních koncentrací na nějaký předmět. Chci to dotáhnout až k opravdový meditaci, ale jak jsem zjistil, je to strašně dlouhá cesta, obvzlášť když nejsem schopnej zacílit BEZVÝHRADNĚ svojí mysl ani na 1/2 hoďky na čistou přítomnost. Člověk si myslí, že jako medituje a přitom jen zabíjí čas (kdyby to fungovalo doslova, bylo by to žádoucí:-). Ale nikdy to není zbytečné, i kvuli jedné jediné chvilce procítěné v přítomnosti to má smysl. Začal jsem nejdřív se zavřenýma očima koncentrací na určité slovo, teď už častěji oči otvírám a zkouším se koukat na jeden obrázek. Myslím, že je úplně jedno, na co se soustředím, i když sám pro sebe pořád řeším nějakou duchovní symboliku těch med.předmětu, ale to jsou jen zbytečný hranice. No a snažím se vnést bdělost do denní rutiny a potažmo do všech situací, jsou na to taky ruzný cvičení, tady zatím sporadicky cítím, jak to čistý vědomí ´problikává´. Shrnul bych to tak, že kdybych uměl žít, nepotřeboval bych žádný techniky, to se to mojí ženě směje:-) Ale dzogchenové učení říká, že ty techniky jsou jako záplaty, které které postupně budou odpadávat. Tahle zkušenost je skutečným uvědoměním si pokroku v praxi.

Počítat si lucidní sny není dobrý. V podvědomí to alestále dělám, jaksi mě SKUTEČNĚ naplnily vírou, že něco existuje. Radou nad zlato je přesto "neupínat se ke snům", ani normálním. S tím pořád bojuju. Vedu si totiž stále ten deník a nedá mi to se v tom vrtat, i když bych měl ten čas třeba věnovat rodině....no nic....tady zase hraje roli tzv. "bdělá přítomnost", a ne ležet v knížkách. Deník je prý dobrej kvůli kultivaci snové paměti, ale vykládat sen se snářem je spíš západní přístup (třeba tibetská snová jóga to nedoporučuje). Snová paměť ale zase není u mě jen závislá na tom, jestli si sny píšu, je to hlavně o pohodě, jak jsem zjistil: pohádáš se, dcera v noci pláče, jsi moc unavenej, do toho ekzém... Za těch 9 měs. jsem měl 7x lucidní sen, ale jeho kvalita byla velmi kolísavá (určitá zastřenost vědomí i prostředí, energie ve snu) a délka (spíš kratší úseky, odhadem 1min.,i to se mi zdá moc:-).

Dobrý den,

chtěl bych se podělit o netradiční zážitek a zároveň se zeptat, o co se mohlo asi jednat. Včera jsem už poněkolikáté zkoušel astrálně vycestovat. Aplikuji vždy ze začátku metodu scházení schodů (jelikož mám občas roblémy s uvolněním, tak odpočítávám od sta a ne od padesáti) následovanou modrým mrakem a pak podle potřeby. Už když jsem začal, zdálo se mi, že je něco trošku jinak. Po celém těle jsem cítil krásně příjemné teplo. Postupně jsem se více a více uvolňoval, dokud jsem se neodpočítal k číslu 71. Pak jako kdybych na pár sekund, možná minutu, přestal úplně vnímat. Jelikož se mi to stává občas i když se o AC nepokouším, tak jsem tomu nepřisuzoval význam a rozhodl se pokračovat. Dopočítal jsem do 70 a pak to začalo. Zničeho nic jsem cítil mým tělem proudit návaly energie, které jako by s ním otřásaly, i když jsem si dost jistý, že ve skutečnosti jsem se nepohnul. Přitom ještě jako bych periferním viděním viděl spousty modrých blesků, ale když jsem se na ně skusil, stále se zavřenýma očima, zaměři, ustoupily. Nevěděl jsem, co to je, tak jsem si řekl, že to je třeba dobré znamení a snažil se metodou houpačky dostat z těla ven. Ty návaly energie se ještě znásobily, ale pak po chvíli ustoupily a já sebou trhnul. Celkově to byl neuvěřitelně úžasný zážitek, vůbec jsem necítil strach, nebo něco takového. Zajímalo by mě, jestli je pro to nějaké vysvětlení, o co by se mohlo jednat. Je to normální pro ty, co se snaží vycestovat? Nemá to s tím nic společného? Kde je pravda? Předem moc děkuji za odpověď a omlouvám se za případné gramatické chyby, ale pospíchám a nemám čas si to po sobě zkontrolovat :-D. Děkuji a přeji hezký den.

Martin

Ahoj Tom,
v prvom rade sa ti chcem poďakovať za skvelé videá, v ktorých prezentuješ tematiku astrálneho cestovania a lucidného snívania. Je to výborné a inšpirujúce, takéto poznanie je podľa mňa veľmi cenné a som rád, že ho sprostredkuješ ľuďom, najmä tým, ktorých to zaujíma.

Chcem sa ťa spýtať, či poznáš Carlosa Castanedu - učňa mexického čarodejníka dona Juana Matusa, a či si čítal jeho dielo, v ktorom píše aj o lucidnom snívaní, pomocou ktorého sa dostáva do sveta anorganických bytostí. Ak áno, čo si o tom myslíš? Myslíš, že je možné navštíviť pomocou snívania svety, v ktorých sa človek môže stať väzňom cudzích bytostí? Stalo sa ti niekedy také niečo v snoch ako Castanedovi, že si bol zvádzaný inými bytosťami?

Vďaka vopred za odpoveď.

Ahoj Torame,
Jeho knihy jsem před lety četl a to, co v nich popisuje nejsou lucidní sny, ale dosti specifické zážitky pro šamanskou praxi. Každá tradice má svůj přístup a své možnosti i hranice, se kterými nakládá. Jsou věci, které jsou pro ni typické a v jiných se nevyskytují vůbec.

Přeji pěkné dny!
Tom Poutník

Ahoj Tome, snažím se o lucidní sny (je mi 31) a před týdnem jsem měl první úspěch, podařilo se mi si z ničeho nic uvědomit že sním když jsem stál v nějakém obchodě s oblečením, a zrovna koukal do rohu místnosti na nějaký svetr, podařilo se mi potlačit nával euforie, který se začal dostavovat (z toho jsem měl radost protože už mě to dříve ihned po uvědomění probudilo) vzpomněl jsem si, že bych si měl mnout ruce a soustředit se na jejich hmat abych stabilizoval sen i sám sebe. Pak jsem se rozhodl otočit a jít z obchodu ven abych se dostal na nějaké místo bez lidí kde mohu trochu začít trénovat, veděl jsem, že bych neměl mluvit se snovými postavami, aby mě nevtáhly zpět do děje, při odchodu z obchodu se mě ptá prodavačka Vy už jdete? Nevšímám si jí a odcházím a u východu z obchodu se objeví moje mamka a ptá se proč jdu tak brzo, nevydržím to a říkám jí, že se mi to jen zdá a že ona tu není (vím že by se to nemělo dělat), odpoví mi přesně jak bych od ní očekával, a to: Ty si se už dočista zbláznil :-) Nedá mi to a chci jí přesvědčit, zaměřím se lavičku vedle ní a pomocí vůle jí zvednu do vzduchu, mamka vykřikne jak je to možný, odpovím vidíš, já ti to říkal. A jak mi pokus se židlí zvedl sebevědomí rozhodnu se proletět oknem a obletět pryč, jenže nemám vůbec představu co jsem očekával za tím oknem a proletěl jsem do úplné tmy a prázdnoty a probudil jsem se. Takže poučení i pro ostatní, nepřeceňujte se a postupujte po malých krůčkách, já jdu příště po schodech :-)

Dotaz zní: pokud se mi podaří mluvit s vědomím za snem (se svým podvědomím) mohu ho požádat o to aby mi třeba každý další sen nějak připomenul že sním? Třeba mi ukázal v každém snu zrcadlo, nebo poslal někoho kdo mi navrhne udělat zkoušku reality? Určitě už tohle někdo zkoušel, funguje to? Chtěl bych mít LD častěji.
Děkuju Tome, určitě brzo využiji možnosti osobního setkání s tebou.

Ahoj Honzo,
Super zážitek! Blahopřeji k pěknému LD. Jinak obecně chytré "poučky" jsou jedna věc a to, jak ti to bude fungovat v praxi, druhá. Nenech se mást tím, co by se "mělo" a prostě zkoušej a experimentuj, jak budeš sám chtít. V LD si jen my sami stavíme své limity. Praxí se sny stávají stabilnější a stejně tak i víc víme, co nám sedí a funguje a co ne.
Nastavení podvědomí, aby ti "sdělovalo", že jsi ve snu, jinak vzniká pomocí testů reality. Zkoušením, zda můžeš zrovna letět, se ve snu probudíš a bum, můžeš dělat, co budeš chtít a změnit vše kolem. Postupnou praxí se tvé vědomí bude stále častěji ve snech probouzet samo, zvýší se tvá pozornost.

Přeji hodně zdaru!
Tom Poutník

Ahoj Tome.
Na dnešek jsem měla první pořádný krásný LD :-) Měla jsem takovou radost, že se mi to konečně po 14dnech povedlo. Psala jsem si každý den ráno zápisky, měla jsem i třeba až 5a víc snů , ale pamatovala jsem si jen kousky a nebo ten poslední sen, zapisovala jsem to důkladně každou věc co se vybavila, byli to samé takové trhlé věci až sem si říkala, že by mě nic takového ani nenapadlo. A pořád nic, před spaním jsem dělala všelijaký techniky a pořád jsem si přeříkávala DNES BUDU MÍT LD A OVLÁDAT SVÉ SNY. a NIC. Někdy jsem mívala sny, že lítám a zachraňuji tím lidi, třeba když jim hrozilo nebezpečí a tak se mě chytali a já lítala a do bezpečí s nima doletěla, bylo to dost často. Jen jsem nevěděla, že by to mohl být LD. Až dnes nádhera akorád to trvalo chvilku. zdálo se mi že lezu na veliký panel, a tam byla nějaká veliká železná ohromná traversa a někdo mi říká, ta traversa se otočí a ty spadneš a najednou se stalo a jak jsem padala, tak jsem si řekla, héééééj to se mi zdá mám lucidní sem já lítám a mávala jsem rukama a křičela radostí a zpívala hrozně nahlas a jak se mi to konečně povedlo.Najednou mě to přestávalo lítat to asi samou radostí, pak jsem se uklidnila a zase jsem lítala, pořád jsem myslela na to. že nechci se vzdudit a že ještě musím udělat salto a tak nakonec jsem vše udělala a pak jsem začala volat na mého průvodce, nevěděla jsem rychle jak se volá, tím, že jsem se bála, že se probudím a mám málo času,Tak jsem volala pane , pane průvodče prosím já bych chtěla chodit do duchovní školy . Nikde nikdo. A vše zmizelo. Vzbudila jsem se a asi až za pět minut jsem si teprv vzpoměla, jak jsem vlastně měla LD- Byla jsem hrozně štastná ale vůbec nevím, jak mám příště tam navštívit školu a setkat se tam s někým kdo by mi pomohl :-)v tý škole vše pochopit.

Ahoj Martino,
Moc blahopřeji k super zážitku! :-) Obecně lze říci, že čím více budeš mít praxe s LD, tím stabilnější budou a i tvé "probuzení v nich". Každé LD je jiné, někdy jsme v něm probuzení dostatečně a míra tzv. lucidity je velká - sen je stabilní a my můžeme měnit cokoliv. Někdy máme kontrolu jen částečně - sen se může rozpadat a my ovládáme vše kolem jen částečně - např. místo létání děláme jen velké skoky :)
Když budeš mít LD, vše se řídí tvým záměrem - něco stvořit, či někam jít atd. Tedy základem je mít silný záměr, že se chceš setkat s duchovním průvodcem nebo jít do zmíněné "školy" (jen pracovní název). Nicméně záleží na průvodci, jestli se ti bude chtít zjevit nebo ne. Prostor, kde se můžeš učit a zkoušet další věci (škola), by měla být dostupná vždy, ale dej tomu čas. :-)
Přeji hodně zdaru!
Tom Poutník

O AC se zajímám již od dětství s letitými přestávkami se k němu stále vracím... do dne 21.6. 2015 bez úspěchu až v tento den kdy byla jarní rovnodennost (což jsem se dozvěděla až posléze) slavím první úspěch...cca ve 14h odpoledne jsem si šla lehnout s malým synkem abych ho uspala, soustředím mysl nevnímám tělo..myslela jsem že už spím v tom náhle vidím světelné problesky jako bouře a nějaký symbol či mandalu skrze nějž jsem vylezlaz těla byl to nádherný pocit obrovská radost která ve mě stále ještě teď rezonuje...po vytělesnění jsem prožívala jakoby živý sen velmi reálný ve kterém jsem ještě několikrát vyplula a zaplula do těla....symbol jsem pak hledala na internetu a je to květ života, o kterém jsem do té doby nic nevěděla....chci se zeptat zda může sloužit jako jakási vstupní brána do těchto jiných realit...? máte někdo podobnou zkušenost...ovšek k mému smutku se od té doby další AC nekonalo...hodně štěstí všem

Ahoj Radko, popisuješ pěkný zážitek, moc blahopřeji! :-) Obecně řečeno různé tvary mohou mít různou energii - tedy působit různě na člověka. Květ života je jeden z nejkomplexnějších tvarů a "možné" je takříkajíc u něj všechno. Avšak sám bych to vnímal spíše tak, že tvé tělo se potřebovalo "energeticky" (jemnohmotně) přenastavit na novou úroveň a tento tvar ti v tom pomohl. Nejsem si jistý, zda by se to dalo použít obecně pro všechny. Nicméně jakmile zažiješ AC jednou, mnohem snáze jej zažiješ znovu.
Přeji ti pěkné dny a ať se ti daří!
Tom Poutník

Ahoj Tome,
můj první zážitek se mě stal před rokem.
Jednou v noci jsem se mě zdálo,že slyším hlas. Někdo se mě ve snu zeptal, kam chci letět.Nikoho jsem neviděla, jen jsem zřetelně slyšela hlas v mé ložnici.Odpověděla jsem, že bych chtěla navštívit svého známého.Najednou mě začalo brnět celé tělo a v hlavě mě začalo podivně piskat nebo bzučet.Poté jsem cítila jako bych se vznesla a letěla.Měla jsem zavřené oči a když jsem je otevřela viděla jsem, že letím v nějakém černem tunelu.Nic víc než dlouhý černý nekonečný tunel , žádné světlo na konci prostě nic.Pomyslela jsem si jen, že děsně dlouho trvá ta cesta k tomu známému.A nejsem si jistá jestli jsem,ještě nepomyslela na to,že bych mohla navštívit,někoho kdo mě miluje,ale najednou jsem se ocitla v nějakém domě,v tom domě jsem nikdy nebyla , ale toho kdo tam bydlel jsem znala.Jediné co si pamatuji,že jsem slyšela hádku.Dva lidé se tam hádali.Měla jsem asi zavřené oči , nebot si vůbec nevybavuji jak ten barák vypadal.Jen ta hádka, zajímavé že si jen vybavuji ty hlasy kterým jsem přestávala rozumět které se postupně vzdalovaly.Najednou mě to v rychlosti přeneslo tam kde jsem původně chtěla být.Tam jsem začla vnímat i vidět prostor a zřetelně jsem viděla toho kamaráda jak stojí s tím druhým v kuchyni opření oba o kuchynskou linku a jak spolu komunikují.Pokoj vypadal opravdu reálně,vše jako ve skutečnosti.Sebe jsem vnímala jako bych byla zmenšená. Nebot vím,že jsem chvíli seděla na sedačce ,ale z obavy aby si mě nevšimli jsem se schovala pod konferenční stolek,pod který bych se normálně nevlezla.Viděla jsem jak gestikulují jak se baví o mých prsech a jak rukama jeden předvádí jaké je mám.Vím,že jsem si říkala jestli jim není trapně se bavit o tom přede mnou.Pak jsem se schovala pod jídelní stůl a pozorovala pokoj.Cítila jsem,že tam je někdo třetí ,ale nikoho jsem neviděla.Poté jsem jenom viděla jak ten kamarád přisunul židli pod stolem a napadlo mě,že mě asi viděl. Pak mě jako by něco vytáhlo ven a objevila jsem se v třetím domě. Byl to dům mého známého, zrovna telefonoval v pokoji bylo šero.Slyšela jsem jak se rozčiloval do telefonu a přešlapoval po pokoji.Vím,že jsem mu říkala,že že jsem ho několikrát varovala,že to tak dopadne.Pak jakoby se mě ten pokoj začal rozpíjet a měnit jako v nějakém filmu.Vybavuji si záclonu,pak nějakou starou čalouněnou odrbanou šedou židli v které jsem poznala židli mých dalších známých.Problém byl, že ten pokoj už nebyl reálný,,zdál se mě menší a jinak uspořádaný..Když jsem se znovu podívala na tu židli viděla jsem na ní sedět bílého králíčka.Vypadal jako roztomilá hračka jen s tím rozdílem,že se hýbal a jakoby obživl.Asi za pár vteřin jsem si uvědomila,že ležím ve své posteli a že se probouzím.Zpátky už jsem se žádným tunelem nevracela.
Je možné,že jsem opravdu vycestovala, nebo se jednalo o mou fantazii.
Asi před 6 měsíci jsem opět spala,začalo mě vibrovat tělo, šílené bzučení v hlavě a něco mě násilím jako by vytahovalo z těla.Nikdo na mě tentokrát nemluvil.Jenom vibrace a silný nepříjemný pocit,jakoby mě hořel mozek, nebo mě v hlavě poskakoval.Bylo to tak nepříjemné,že jsem se až bála.Nakonec jsem procitla.
A před 3 nebo 4 lety jsem zažila opačný zážitek.Tentokrát jsem jako by spala,ale uvědomovala jsem si věci jako bych byla vzhůru.Viděla jsem svou ložnici a na mé posteli nějakého muže.Nevím kdo to byl.Viděla jsem,že sedí na mém,těle.necítila jsem,že by byl těžký, viděla jsem pouze jeho část ramene, ruky a část hrudníku.Nebyl oblečený, štíhlý nebo střední postavy, světlá barva kůže.Domnívám se ,že byl blondák nebo špinavý blond,ale možná taky ne,vážně nevím.Do tváře jsem mu neviděla.Bála jsem se na něj podívat.Zavřela jsem oči.Pak jsem jen cítila,že nazdvihl peřinu jako by si chtěl vedle mě lehnout.Pak mě políbil a zmizel. Ještě než zmizel, několikrát jsem ho oslovila jménem, mého bývalého přítele.Nevím,kdo to byl, co chtěl a ani už nikdy nepřišel.
Nikdy před tímto zážitkkem se mě nic podobného nestalo.

Dobrý den. Váš příběh je hodně zajímavý a velice rád bych váš příběh zdokumentoval na mém webu o EVP. V případě zájmu napište mi na Themises@seznam.cz. Děkuji Pavel Kovala

Ahoj Tino,
Když budeš chtít, tak mi napiš email a probereme to spíše soukromě. Měj se pěkně a ať se ti daří!

Dobrý den Tome,
měla bych takový menší dotaz ohledně LD. Už delší dobu se o ně tak nějak zajímám. Začala jsem si psát i tzv. snový deník, ale přesto se mi ještě nepodařilo LD mít.
Je problém v tom, že když mi bylo kolem 12 mívala jsem noční můry, při kterých jsem si většinou uvědomila, že spím a snažila jsem se nějak probudit. Vždy, když jsem si uvědomila, že jsem ve snu, tak jsem v tom snu jakoby "mrkla" a probudila se. Začala jsem to pak dělat automaticky i u normálních snů, když jsem zjistila, že spím. Děje se mi to tak už 3 roky.
Teď, když se pokouším o LD a uvědomím si že spím, tak automaticky "mrknu" a vzbudím se. Nevím co si s tím počít a byla bych ráda o nějakou dobrou radu.
Předem děkuji za odpověď. Terka.